Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Úvod do studia dějin čar a kouzel

17. 3. 2013

 Vítám vás na hodinách Dějin čar a kouzel. Já jsem Arcturus Gallagher a budu vás během tohoto ročníku provázet dějinami od prvních šamanů až k prvním starověkým civilizacím, včetně kdysi mocné Atlantidy.

 
 
 
Během tohoto školního roku bychom měli zvládnout společně probrat zhruba 3000 let historie. K tomu, abyste ode mne získali na konci školního roku známku, budu od vás požadovat nejméně tři úkoly. Vzhledem k tomu, že úkolů bude celkem osm, věřím, že nejde o nesplnitelný úkol. Samozřejmě, kdo bude chtít, může si zmeškaný úkol nahradit referátem. Nicméně pozor, nenechávejte to na poslední chvíli.
 
Moje pracovna se nalézá v prvním patře, kdyby jste někdo chtěl něco ohledně dějin či úkolů probrat či vlastně na cokoliv se zeptat.
 
 
To by myslím na úvod mělo stačit a můžeme se vrhnout na samotné dějiny.
 
 
Jsem rád, že jste se tu sešli v takovém množství. Velká část studentů považuje dějiny za suchopárné memorování letopočtů a panovníků a bitev... a vůbec si neuvědomují, že toto je jen špičkou ledovce představujícího podstatu dějin. Je sice pravda, že během těchto mých hodin nebudete ani uvalovat své spolužáky do mdlob či jim přeměňovat knoflíky na hábitech v myši, ale to v žádném případě neznamená, že dějiny nemají co nabídnout.
 
Čeká nás exkurze do toho, jak naši předkové objevovali své magické schopnosti a jak se je učili používat, bez čehož bychom zde vůbec nebyli, stejně jako se dozvíme i o soužití nadaných lidí s nekouzelníky. Napadlo vás někdy, proč se vlastně kouzelnická společnost před mudly ukrývá? Bez znalosti dějin jen stěží můžeme vědět, proč jsme takovými, jakými jsme, nebo proč platí taková pravidla, jaká platí, a ne jiná.
 
To vše je nedílnou součástí dějin a pro mnohé z vás bude překvapením, že skrývání se před mudly zde nebylo vždy, ale že po většinu lidských dějin naopak žili kouzelníci a mudlové vedle sebe. Stejně jako bude pro vás možná překvapením i to, že celá řada starodávných mýtů a legend, jako například bájný Kamelot krále Artuše či starořecká válka s Titány, jsou skutečné události.
 
A to ani nemluvím o tom, že nejde vždy jen o věci, které se staly, ale i o to, jak se staly a jak se na ně můžeme podívat. Snadno při tom zjistíme, že ne vždy jsou věci takové, jaké se na první pohled zdají být.
 
Ale ještě než se vrhneme do samotného toku dějin, povíme si něco o tom, jak se o nich vlastně dnes můžeme dovědět. Studování historických událostí se může podobat detektivní práci. Ať už se historik dopátrá jakékoliv události, vždy nad ní visí otazníky jako kdo a proč to udělal. Detektivní práce ztížená o skutečnost, že svědkové jsou mrtví a stopy zavál čas.
 
Čímž nám zbývají ke zkoumání takzvané prameny. A ty budou náplní dnešní hodiny. 
 
 
Jistě jste o historických pramenech už slyšeli. Prameny toků dat a informací. Respektive prameny, ze kterých si informace dokážeme poskládat.
 
Druhů pramenů máme několik a způsobů, jak je získat, také. Překvapivě jsme však odkázání především na mudlovské postupy. Zkuste si, prosím, uvědomit pozoruhodnost tohoto faktu. Ačkoliv známe jisté množství magických cest, jde o způsoby spíše nestabilní, značně nejisté. Pravděpodobnost jejich nezdaru či dokonce katastrofy je tím větší, že obor Dějin čar a kouzel se zaměřuje předně na období magických uzlů, čili období, kdy byla magie nějak silně ovlivněna, například vzestupem kouzelníků a černokněžníků, velkým a mocným kouzlem, magickou válkou a tak podobně. V magickém poli tudíž zůstaly hluboké stopy znatelné ještě dnes, které doprovází velké výkyvy a rušení.
 
Přesto je ale magie nedocenitelným pomocníkem a tak je ji třeba zmínit. Patří sem především schopnost některých kouzelníků takzvaně "stopovat kouzla", to jest vycítit pozůstatek kouzla i dlouhou dobu po jejich zakouzlení. Potom samozřejmě kouzla pohledu do minulosti, ta jsou ovšem tak nejistá, že většinou přináší více zmatku, než informací. Velmi dobrým pomocníkem je "zření", což je vlastně takový opak věštění. Obdařený člověk mívá, sice krátká, ale za to velmi přesná a jasná vidění událostí v minulosti, často vyvolané určitým místem nebo předmětem. Bohužel, takto obdařených kouzelníků je pomálu. No a nakonec tu máme v literatuře vcelku populární cestování časem. To samo o sobě je vědou, jejíž provozování je pod neustálou kontrolou a podléhá přísným pravidlům. Nehledě na to, že je jen pár kouzelníků na celém světě, kteří takovou cestu umí zařídit.
 
Poté přichází na řadu již zmiňované mudlovské způsoby, tedy získávání pramenů. Prameny, hmotné a písemné, jsou pro nás přínosným zdrojem informací a poučení o naší historii. A nemyslete si, i toto neodmyslitelné odvětví dějepisných věd má své kouzlo. Všechna získaná data je pak zapotřebí probrat, zapsat a patřičně archivovat.
 
No a jak jsem již říkal prve, nesmíme zapomínat na to, že ne vše je takové, jakým se zdá být. Ostatně jedno staré moudro praví, že dějiny píší vítězové. Činy poraženého protivníka je pak vždy nutno vylíčit v co nejčernějším světle, aby bylo zřejmé, že my, ať už to my znamená cokoliv, jsme ti dobří. A vůbec nepochybujme, že kdyby byli bývali vyhráli ti druzí, bylo by k nalezení množství nápisů a spisů hovořících o jejich udatnosti a naopak o proradnosti těch prvních. Historik pak musí se nad poselstvím zamyslet, zvážit co je pravda a co již zveličování a porovnat to ať již s jinými texty té doby, nebo i jinými nálezy.
 
Nu a co nám ještě zbývá? Zadání prvního úkolu...
 
Hovořil jsme o pramenech a něco málo jsem o nich i naznačil... nicméně vaším prvním úkolem bude popsat, jaké typy historických pramenů existují. Ponecháme stranou kouzelnické a v úkolech zaměřte se na mudlovské. Porovnejte je, zhodnoťte jejich výhody a nevýhody, jaká je jejich použitelnost a důvěryhodnost.
 
Pro dnešek je to ode mne vše a těším se na příští společnou hodinu a na vaše úkoly.