Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. Úvod do Dějin čar a kouzel II.

27. 5. 2013
*Do učebny vejde profesor Gallagher, postaví se za katedru a počká si, až se třída uklidní, což naštěstí netrvá dlouho. Postava za katedrou nezůstane nepovšimnuta.*

Vítám vás na další hodině Základů magie. Já jsem profesor Arcturus Gallagher, moje pracovna se nalézá v prvním patře, kdyby jste někdo chtěl něco ohledně látky či úkolů probrat či vlastně na cokoliv se zeptat.
(nonRPG poznámka: odkaz na pracovnu naleznete v kartě mojí postavy)

S profesorkou Griffinovou jste, pokud je mi známo, probrali dějiny od nejstarších civilizací až k založení naší školy. Což znamená, že my spolu dnes probereme dějiny od založení školy až do současnosti. Vězte ale, že v tomhle jednohodinovém rychlokurzu toho z oněch tisíce let stihneme probrat jen málo, jen ty nejdůležitější a nejvýznamnější okamžiky. Podrobnější informace, ať již ohledně období sepsání Velké úmluvy nebo jednotlivých černokněžnických válek, ty se dozvíte na řádných hodinách DČAK.

*Nakrátko se odmlčí a porozhlédne se po třídě.*

Ale teď už k pozdnímu středověku, kde rychlokurz dějin na minulé hodině skončil.

*Po katedře rozprostře několik pergamenů, ale během výkladů se do nich takřka nepodívá.*

V průběhu dalších století po založení školy se kouzelníci více a více stahují do ústraní. Právě v této době dochází k přerodu Bradavického statku, či snad by se možná dalo i říct Bradavického hradiště, v Bradavický hrad. Ano, počátky naší školy byly velmi skromné a tehdy jedinou kamennou stavbou byla knihovna. To až v následujících staletí dochází k opevňování a rozšiřování.

Přicházejí ale také reformy, převraty a kouzelníci cítí potřebu více držet pospolu a pomáhat si v případném řešení problémů. Vznikají první pravidelné rady a setkání. Na konci 13. století (rok 1289) se koná první mezinárodní kouzelnické shromáždění, International Warlock Convention.

Velký zlom ve vztazích mezi mudly a kouzelníky nastává s ustanovením Tovaryšstva Ježíšova, takzvaných Jezuitů. To se nezalekne ničeho a nikoho, hledá kacíře, hříšníky protivící se slovu Bible. A jako tyto odpůrce církve vidí především ty, kteří jsou nadáni magií. Jezuitům se dokonce podařilo nalézt Bradavice školu vypálit. Jak ironické, že bratr zakladatele jezuitů byl ředitelem Bradavické školy. Právě on po tomto incidentu rozšířil síť ochranných kouzel školy, včetně kouzla nezakreslitelnosti Bradavic do map.

Kouzelníci zakládají Merlinovu akademii, Děravý kotel či Příčnou ulici, jako místa, kde se mohou nerušeně scházet. Díky občasným incidentům, jakým bylo zmiňované vypálení školy, dochází ke skrývání všech ryze kouzelnických míst a institucí tak, aby je mudlové nemohli najít.

Začínají skutečné hony na čarodějnice. V počátcích se jedná o snahy obracet kacíře na správnou víru, čarodějnictví jako takové není trestné, pokud nevyznáváte ďábla. Postupem času jsou ale čáry přehodnoceny na projev spolupráce s ďáblem a stávají se samy o sobě usvědčujícím materiálem. Na hranicích v ohni končila spousta mudlů, ale i skuteční kouzelníci a čarodějky. A kouzelnické úřady a správci území volali po nápravě. Jenže světští panovníci byli hluší k těmto žádostem. Někteří ze strachu protivit se církvi, aby jí sami nebyli označeni za spolčence s ďáblem, a někteří z přesvědčení, že bez kouzelníků se bude v jejich zemi žít lépe. Navzdory zažitým představám o temném a čarodějnice pronásledovaném středověku však k tomuto začalo docházet až v pozdním středověku. Hranice se začaly objevovat až od 10. století. Obzvláště během třicetileté války a v době po ní, což již dokonce ani není středověk ale již novověk, byla situace nejvypjatější. Válkou zdecimovaná Evropa, navíc nábožensky rozpolcená na katolíky a protestanty, se o to více upnula na pronásledování všeho, co se odlišovalo.

Kouzelníci, když se nedovolaly nápravy u panovníků a správců, si tedy museli poradit sami. Začali skrývat před mudly nejenom místa a instituce, ale i svoje vlastní kouzelnictví. V průběhu celého 17. století vznikaly dohody mezi jednotlivými kouzelnickými radami. Předobraz toho, co se nakonec stalo skutečností roku 1692, kdy byla sepsána Mezinárodní dohoda o ukrytí kouzelnického společenství, zvaná někdy jen Velká úmluva. 

Ovšem toto ukrývání se mělo i svoji druhou stránku. Propast, vzniklá mezi mudly a kouzelníky, se začala čím dál více prohlubovat a zatímco o období 19. století se v mudlovských dějinách hovoří jako o průmyslové revoluci, v kouzelnických se hovoří o velkém zaostání.

Co to vlastně znamená? Mudlovská společnost vzkvétala, rostly jejich počty, což znamenalo růst spotřeby jídla i všeho ostatního. Rostla potřeba produkovat toho více a rychleji. Nastala éra velkého rozvoje, vzniku mnohých nových vynálezů, které pak znamenaly přesun produkce z malých dílen a manufaktur, které víc než továrnami byly spíše velkodílnami, do továren vybavené stroji, které řadu práce zastaly místo lidí. Což se ale týká samozřejmě nejen průmyslu, po němž je tato revoluce pojmenovaná, ale i zemědělství, kde se rozšířily nové plodiny ze zámoří, zdokonalil se způsob setby i sklizně, což zvýšilo výnos z polí a luk. Nastal velký rozvoj mudlovské společnosti, který se neustále od té doby zrychloval.

A kouzelníci? Nás bylo vždy mnohem méně než mudlů, Naše potřeby nikdy nenarostly do takovýchto výšin, které by nás přiměly k podobným krokům, jako mudly. Navíc řada věcí, k nimž se mudlové musely propracovávat skrze nové vynálezy, byla nám již dávno přístupna skrze naše vlastní hůlky. Mudlové začaly brázdit oblohu právě až v tomto období, navíc z počátku jen v balónech, které letěly jen tam, kam je vítr zavál.

Nicméně tento rozvoj mudlů znamenal jen další zvětšování propasti mezi nimi a námi. A proč tedy velké zaostání? Zatímco mudlové prožívali období velkých vynálezů, objevů a velkého pokroku, kouzelnická společnost v porovnání s tím jakoby ustrnula. Přesto ale ne všichni zaspali dobu a přišli s možnostmi, jak některé z nových mudlovských vynálezů použít i po kouzelnicku. Spoustu věcí jsme si museli vymyslet sami jenom ve snaze je napodobit, jako například rádio. Jiné stačilo jen po kouzelnicku vylepšit, jako například náš Bradavický expres. Nejsme závislí na velkých hydrantech kvůli vodě na páru, ani na obrovských uhlácích paliva. Nám stačí jednoduché aquamenti a ohňová kouzla... taky se je budete brzo učit.

Nicméně odcizovali jsme se... a bylo snadno v tomto prostředí dojít k přesvědčení, že mudlové jsou ti podřadní a cizí, že děti z mudlovských rodin nemají na našich školách co dělat, když neznají naši kulturu a společnost, že jsou prostě ti divní, co mezi nás nepatří. Tim nechci říct, že si to mysleli všichni, ale byli tací a pro vzájemnou cizost a neporozumění bylo snadné tomuto názoru podlehnout.

Byli kouzelníci a čarodějky, kteří usilovali, či se pokoušeli o nastolení Merlinových idejí do praxe. A pak byli tací, kteří usilovali o opaku a pokoušeli se prosadit nadřazenost kouzelníků nad mudly. A tím se samozřejmě dostáváme k černokněžnickým válkám.

*Při těch slovech poukáže profesor na zadní stěnu učebny, kde visí vedle sebe čtyři portréty, oproti kouzelnickým zvyklostem nehybné.*
     

První z černokněžnických válek rozpoutal Rasputin, nestudovaný, nicméně velmi nadaný kouzelník, který usiloval o vlastní moc, přesvědčený o tom, že jako mág je nadřazený nemágům. Velmi nebezpečné myšlenky ale našel si své stoupence a netrvalo dlouho a vypukla válka mezi kouzelníky. První černokněžnická, zvaná také někdy jako Velká válka. Napětí vyvolané kouzelnickým válčením se přeneslo i do mudlovského prostředí. Naštěstí Rasputina se podařilo odstranit, což Rasputinovu kliku podstatně oslabilo a nedlouho po té kouzelnická válka skončila. Mezi mudly válka ale trvala ještě další dva roky. Mudlové ji nazývají jako Světovou válku nebo také jako Velkou válku.

Druhou černokněžnickou válku, která se nazývá také Světová kouzelnická válka, rozpoutal Gellert Grindelwald. Kdysi snad snil o dobré věci, jak mluví některé prameny z jen mlhavě známých dob jeho mládí. Toužil nastolit nadvládu kouzelníků nad mudly jako nadvládu spravedlivých a nadanějších vládců, ale brzo se z toho stala honba za vlastní mocí. Našel si mudlovskou loutku, která mu měla pomoct nastolit nadvládu nad Evropou a posléze nad celým světem. Opět došlo k přelití konfliktu i mezi mudly, kteří válku nazývají Druhou světovou. Loutkové mocnosti, z pozadí řízené Grindelwaldem a jeho nohsledy, však byly poraženy a Grindelwald sám byl poražen v duelu s Albusem Brumbálem, tehdejším Bradavickým profesorem, později ředitelem školy. Grindelwald byl nakonec uvězněn ve vězení, které sám postavil pro své vlastní odpůrce.

A teď se dostáváme k Třetí černokněžnické válce. Tu rozpoutal Lord Voldemort. Narozdíl od předchozích dvou válek je tato dělená na dvě fáze, mezi nimiž bylo několikaleté období klidu a míru. Tyto fáze se někdy nazývají První kouzelnická válka a Druhá kouzelnická válka. Kde se tu vzalo to meziobdobí míru? Lord Voldemort začal sbírat moc a vliv a až někdy okolo roku 1970 začali jeho stoupenci, kteří si říkali smrtijedi, šířit teror a strach. Obrátili se proti všem nečistokrevným kouzelníkům. Voldemortova moc neustále rostla, stejně jako jeho armáda. Nakonec ale roku 1981 zmizel. Věřilo se, že zemřel. Jak? Pokusil se zabít Harryho Pottera, ale kouzlo se obrátilo proti němu. Vám ale doporučuji nic takového nezkoušet, přežít smrtící kletbu se zatím povedlo jen jednomu jedinému člověku. Chlapci, který přežil.

Lord Voldemort ale nezemřel, jak se věřilo, nýbrž ztratil svou moc a mnoho let hledal způsoby, jak ji získat zpět. Což se mu podařilo roku 1994, tedy dlouhých 13 let po svém zmizení. Ale zůstal skryt, pomalu kolem sebe shromáždil své někdejší stoupence a začal ovlivňovat dění kolem sebe. Přišlo se na to bohužel až pozdě, kdy měl už mnoho lidí na důležitých místech. Rozhořela se naplno druhá fáze, nazývaná druhá kouzelnická válka. Ovládl ministerstvo kouzel, takže oficiální úřady plnily jeho vůli. Velký zlom představovala bitva o Bradavice roku 1997, kdy Lord Voldemort opravdu zemřel. Poslední stopy odporu smrtijedů byly odstraněny následujícího roku v bitvě o Kruval, při čemž byla celá škola zničena. Byl postaven později Nový Kruval, který navázal na staré tradice v nové budově.

Ale ani Bradavice z bitvy nevyšly beze stop. Byly poškozeny a přes některé provedené opravy nebyl stav Hradu zrovna nejlepší, což spolu se značně přiškrceným rozpočtem jen nahrávalo katastrofě. Tou bylo roku 2047 zřícení Velké věže a následné uzavření Bradavic. Dostatek financí na opravu a obnovu Bradavic se našel až o téměř 20 let později a škola mohla být otevřena roku 2066.

V té době už ale probíhala další válka, Čtvrtá černokněžnická, zvaná také jakoŠachová válka. Tato válka začala poměrně nenápadně a stojí za ní Lizmael Noir. Podařilo se mu najít prostředky i stoupence, kterým říkal noví smrtijedi, a podařilo se mu i získat moc. A to dokonce legálně, když jeho stoupenci plně ovládli francouzské ministerstvo kouzel po té, co jejich odpůrci sami z vedení ministerstva odešli. Noir se ale chtěl stát všekouzelnickým králem, tituloval se jako stříbrný had nebo také jako černý král. Ostatně i proto se válce říká šachová, celá řada osobností na obou stranách byla pojmenována po šachových figurách a například černou věží byla proslulá Noirova létající pevnost, zatímco bílými věžemi byly Bradavice a Britské Ministerstvo kouzel.

Noirovo uchopení moci ve Francii nenechalo okolní oblasti klidnými, neboť tušili, k čemu to povede. Odtud byl již jen krůček k vypuknutí války, která se posléze přenesla i do Británie. Proč? Noir chtěl být kouzelnickým králem. A které vhodnější místo ke své korunovaci si zvolit, než domovinu největšího kouzelníka posledních dvou tisíc let? Chtěl usednout na pomyslný, a nikdy neexistující, Merlinův trůn, což znamenalo podmanit si Británii. Po celý jeden rok se dokonce Noirova létající pevnost vznášela přímo nad Bradavickým hradem. Roku 2069 byl ale Noir a jeho armáda poraženi a Noir sám byl zabit. 

A to je vlastně už vše. zbývá nám teď již jen domácí úkol. Dějiny nejsou jen o událostech, které se staly, a lidech, kteří je tvořili. Nedílnou součást dějin jsou i ti, kteří je studují, bádají ve starých archivech a zkoumají vykopávky, čímž nám odhalují události a osobnosti, na které jsme zapomněli, ale které přesto tvoří nedílnou součást našeho dědictví.

Vaším úkolem tedy bude si v naší školní knihovně nějakého kouzelnického historika najít. Tedy kdo to byl, kdy žil, na jaké období se zaměřoval a případně i co významného objevil.

*Shrne si svoje pergameny na jednu hromádku, která vzápětí zmizí v záhybech jeho hábitu.*

Pro dnešek je to ode mne vše a těším se na vaše úkoly.

*Pokyne rukou ke dveřím z učebny a čeká, než odejde i poslední student.*

d�onг X�� �í, což spolu se značně přiškrceným rozpočtem jen nahrávalo katastrofě. Tou bylo roku 2047 zřícení Velké věže a následné uzavření Bradavic. Dostatek financí na opravu a obnovu Bradavic se našel až o téměř 20 let později a škola mohla být otevřena roku 2066.

V té době už ale probíhala další válka, Čtvrtá černokněžnická, zvaná také jakoŠachová válka. Tato válka začala poměrně nenápadně a stojí za ní Lizmael Noir. Podařilo se mu najít prostředky i stoupence, kterým říkal noví smrtijedi, a podařilo se mu i získat moc. A to dokonce legálně, když jeho stoupenci plně ovládli francouzské ministerstvo kouzel po té, co jejich odpůrci sami z vedení ministerstva odešli. Noir se ale chtěl stát všekouzelnickým králem, tituloval se jako stříbrný had nebo také jako černý král. Ostatně i proto se válce říká šachová, celá řada osobností na obou stranách byla pojmenována po šachových figurách a například černou věží byla proslulá Noirova létající pevnost, zatímco bílými věžemi byly Bradavice a Britské Ministerstvo kouzel.

Noirovo uchopení moci ve Francii nenechalo okolní oblasti klidnými, neboť tušili, k čemu to povede. Odtud byl již jen krůček k vypuknutí války, která se posléze přenesla i do Británie. Proč? Noir chtěl být kouzelnickým králem. A které vhodnější místo ke své korunovaci si zvolit, než domovinu největšího kouzelníka posledních dvou tisíc let? Chtěl usednout na pomyslný, a nikdy neexistující, Merlinův trůn, což znamenalo podmanit si Británii. Po celý jeden rok se dokonce Noirova létající pevnost vznášela přímo nad Bradavickým hradem. Roku 2069 byl ale Noir a jeho armáda poraženi a Noir sám byl zabit. 

A to je vlastně už vše. zbývá nám teď již jen domácí úkol. Dějiny nejsou jen o událostech, které se staly, a lidech, kteří je tvořili. Nedílnou součást dějin jsou i ti, kteří je studují, bádají ve starých archivech a zkoumají vykopávky, čímž nám odhalují události a osobnosti, na které jsme zapomněli, ale které přesto tvoří nedílnou součást našeho dědictví.

Vaším úkolem tedy bude si v naší školní knihovně nějakého kouzelnického historika najít. Tedy kdo to byl, kdy žil, na jaké období se zaměřoval a případně i co významného objevil.

*Shrne si svoje pergameny na jednu hromádku, která vzápětí zmizí v záhybech jeho hábitu.*

Pro dnešek je to ode mne vše a těším se na vaše úkoly.

*Pokyne rukou ke dveřím z učebny a čeká, než odejde i poslední student.*